Citát
|
„Bylo by směšné, kdyby o vztahu České republiky a Ruské federace rozhodovala míra levicovosti či pravicovosti politických stran zastoupených v českém parlamentu. Náš vztah k Rusku nemůže kolísat podle výsledku těch či oněch voleb. Rusko považujeme za významného partnera, a proto musí v našich vzájemných vztazích existovat jistá míra rozumné stability.“
Václav Klaus
|
Troufám si dále tvrdit, že prezidentův vztah k Rusku je založen na stejných osobnostních základech a principech jako jeho vztah k celému světu, jako jeho vztah k celému žití a bytí: tedy na principech úměrnosti, vyváženosti, solidnosti, racionality a konzervativní neschopnosti měnit módně názory a postoje jako na obrtlíku.
EUserver.cz je internetový časopis, který podporuje racionální debatu mezi vlasteneckou levicí a pravicí o národním zájmu a hledání shody při hájení národní suverenity České republiky a je v tomto smyslu otevřen všem legálním politickým stranám i občanským sdružením napříč politickým spektrem. Podporuje mezinárodní politiku „všech azimutů“ a hledání nových trhů mimo Evropu a USA, neboť oblasti „severního Atlantiku“ začínají relativně zaostávat a ekonomická závislost na Německu s sebou přináší i závislost politickou. Stejně jako ve všem je třeba diverzifikovat riziko. Odmítáme snahy o německou hegemonii nad Evropou a revizionismus sudetských Němců.
V této chvíli chceme s exportéry, hospodářskou komorou a svazem průmyslu připravit koncept ekonomické diplomacie v rozvíjejících se ekonomikách, abychom tam dokázali s pomocí českého státu vyhledávat příležitosti pro české firmy. Musíme zjistit, jaké informace potřebují a tím vytvořit maximální podporu exportu. Jsem přesvědčen, že během ledna bychom tento koncept strategie vzniku té ekonomické diplomacie měli představit. Domnívám se, že v eurozóně v této fázi poklesu ekonomiky není prostor pro nějaký další odbyt a diverzifikace exportu je naprosto nutná k udržení ekonomiky a zaměstnanosti České republiky.
Nesmíme zapomenout, že Sýrie je obrovský trh a že na světě existuje moc, která by ho ráda dostala pod svoji kontrolu. Co tím myslím? Například soběstačnost Sýrie v oblasti potravinové bezpečnosti. Proč to neudělat stejným způsobem, jako v r. 1990 v Rusku, kdy se Rusko stalo závislým na dodávkách potravin? Převzetí kontroly nad dodávkami jistých produktů v poměrně velké zemi jako Sýrie by bylo pro Západ velkým úspěchem.
Kaddafi se také stal „hodným“ pro velmi kvalitní libyjskou ropu a pro obrovské půjčky Západu, které podle některých dosahovaly prý až 200 miliard US dolarů. Část měla být splatná během 2012. S Kaddafim se „bratříčkovali“ britský Tony Blair, francouzský Nicolas Sarkozy, italský Silvio Berluscony. Smířil se dokonce i s přísným George Bushem mladším, který v 2006 odvolal různá omezení vůči Libyi, pro některé politické laskavosti Kaddafiho.
Můj nesouhlas s tím, že česká vláda uznala Kosovo, je všeobecně známý. Případ Kosova otevřel Pandořinu skříňku a každá země, která Kosovo uznala nebo uzná, musí vědět, že za to nese zodpovědnost. Uznání Kosova bylo chybou a obávám se budoucího vývoje na různých místech světa, který to potvrdí. Já velmi soucítím s tím, co Srbové v té chvíli cítili. Srbové mají v České republice mnoho přátel a Češi mají mnoho přátel v Srbsku; přátel, kteří v klíčových momentech naší historie stáli při nás. Když byl srbský velvyslanec odvolán do Bělehradu poté, co česká vláda uznala Kosovo, chtěl jsem svým setkáním s ním vyslat signál lidem u nás i v Srbsku, že se na vztazích Čechů k Srbům nic nemění.
Vzhledem k tisícům prokazatelně smyšleným a nestoudně uctívaným obětem je ovšem tzv. srebrenická lež největší válečnou lží od konce druhé světové války. Zatímco za popírání holocaustu, tedy za tzv. osvětimskou lež, se v některých zemích i zavírá, patří srebrenická lež a vůbec protisrbský rasismus k povinné výbavě téměř každého evropského politika
Autor:
Redakce | Publikováno: 31.1.2012 | Rubrika:
Akce
Zveme vás na přenášku z cyklu Z dějin slovanských národů, tentokrát na téma Chorvati.
Kosovo odtrhovali od Srbska před několika stoletími turečtí útočníci, hromadně vraždící Srby a osídlující tuto zemi Turky a jejich albánskými spojenci. Kosovo od Srbska odtrhovalo ve druhé světové válce hitlerovské Německo, organizující za tím účelem své albánské spojence ve formacích SS. Ty vyvraždily bestiálním způsobem - dokonce i pro Němce odpudivým - půl milionu Srbů spolu s nemluvňaty a těhotnými ženami, osidlujíce Kosovo proněmeckými Albánci.
Pak pan Kissinger dodal: „Jsi-li obyčejný člověk, tak se můžeš na válku připravit odstěhováním na venkov a stavbou farmy, musíš s sebou ale vzít zbraně, protože se tam budou potulovat hordy hladových. Také, i když elita bude mít svá bezpečná útočiště a speciální úkryty, i oni musí být úplně stejně během války opatrní jako běžní občané, protože i jejich úkryty mohou být ohroženy.“
Kdo měl zájem na vyvolání války v Jugoslávii? - Proč česká diplomacie konce 90. let bojkotovala mírové rozhovory v Kosovu? - Kdo začal s masakrem ve Srberenici? - Proč se nesmí veřejně mluvit o kosovském holocaustu? - Jaké je pozadí konfliktů v Čečně, Severní Osetii a Abcházii?
Země jako Jižní Korea, Japonsko nebo Čína se tak pro ně z pohledu národních zájmů Spojených států staly důležitějšími než země Evropy.
Nechci tady dělat exkurze do historie a vracet se k tomu, co jsem zde říkal o masarykovských idejích, ale prostě pro mě, pro poslance českého parlamentu žádný quasi stát Kosovo neexistuje a nemohu pro něj hlasovat.
EU po francouzském avízu skutečně uvalila embargo na dovoz íránské ropy. Náš evropský věrozvěst Schwarzenberg podepsal a moudře zamudroval: „Doufejme, že sankce budou mít žádoucí účinek. Ve skutečnosti ovšem nevíme úplně, jaký to bude mít výsledek na ceny ropy a tak dále.“
Pokud jde o export, tak je to zcela jasné a hovoří o tom dnes už každý, včetně samotných exportérů i ekonomických expertů. Je správné, že exministr Kocourek i současný ministr průmyslu Kuba říkají, že Česká republika musí diverzifikovat své portfolio zahraničního obchodu. Vyvážíme 85 procent veškerého exportu na evropské trhy a tak to dál nejde. Německo vyváží na evropské trhy třeba jenom 66 procent, takže my se musíme dostat někam na německou úroveň. Určitě to nebude záležitost jednoho roku. Musí tady být dlouhodobá strategie. A to je věc, bez které nemůžeme ekonomicky přežít. Nemůžeme si dovolit jednostrannou závislost na eurozóně a zejména na Německu.
290 článků (20 stránek, 15 článků na stránku)