Proč je důležité silné Rusko. Mravní převaha Vladimira Putina
Poslední presidentské volby v Ruské federaci jasně ukázaly politickou, sociální, ale hlavně mravní převahu Vladimíra Putina. Jeho protikandidáti přes halasné protesty a oranžové mítingy nebyli patrně schopni nabídnout dnešním Rusům jasnou perspektivu.
Jak linie prezidenta Medvěděva, tak linie prezidenta Putina totiž sleduje jeden jasný,jednoznačný a základní cíl - silné, zdravé, sociálně vyrovnané Rusko. To nenabízejí prozatím žádní jiní kandidáti. Směšně působí nabídky "protikorupčního Ruska" právě od těch, kteří se v této oblasti právě nevyznamenávají. I proto snad měl a má Vladimír Putin tak velkou podporu většiny Rusů, i když opozice - mnohdy podporovaná nepřátelským zahraničím - hlasitě volá po jeho eliminaci. To není nic nového. Vzpomeňme jen na systémy všech "oranžád", které proběhly jak v Evropě, tak v Africe, a o kterou se nyní pokouší syrská opozice, které se to ovšem vymklo z rukou.
Model hlasitého řevu proti Putinově linii je založen naprosto stejně jako ten, který se uplatnil na Ukrajině s kandidátem Juščenkem brojícím proti Janukovyčovi. A který má svou soudní dohru v procesu a odsouzení " plynové princezny" madam Tymošenkové, o niž tak něžně pečuje celý Západ, včetně našeho jinak pospávajícího ministra zahraničí. Právě onen Západ, který se nikdy nezajímal o osudy srbských politických vězňů v Haagu, vydávaných za válečné zločince. Právě ten Západ, který nechal záhadně zemřít Miloševiče a který dnes nechává záhadně umírat srbského politika Vojislava Šešelje, když předtím nechal záhadně zemřít před desítku souzených Srbů.
Ale zpět k tématu. Zkrátka, oranžový převrat v Rusku nevyšel - Vladimír Putin ve volbách nejen nepropadl, jak to organizovaly zahraniční scénáře, ale naopak dostal takovou podporu Rusů, o níž se zglajchšaltovaným okolním zemím ani nezdálo. Proto je dál nutno organizovat protiputinovské demonstrace a vyvolávat dojem ruské krize a chaosu, jakoby jej vyvolala právě Putinova volba. Zdá se, že pravdou je opak. Krizi a chaos vyvolávají právě protiputinovské elementy, placené a organizované bůhvíodkud (avšak mohli bychom klidně veřejně typovat - kdybychom nežili v cenzurovaném globalismu). Takto můžeme jen konstatovat fakta.
Linie Putina a Medvěděva se pro Rusko - a rovněž pro celou Evropu a svět - ukázala jako nosná, jako stabilizovaná, jako perspektivní. Prozatím neznáme lepší alternativy - zato dobře známe ty horší. Rusko mělo být rozchváceno a podrobeno novému globalismu, což by stejně nutně vedlo opět k velké ruské revoluci. Rusové se nikdy nedali definitivně podrobit, protože mají zdravý národní základ zocelený staletími, a zvláště poslední II. světovou válkou, v níž přinesli světu největší oběti. Dnešní evropská propaganda, která záměrně předkládá milionům občanů jen negativní stránky Ruska, záměrně pomíjí právě tento zdravý základ, i úlohu Ruska jako prvního záchrance civilizace před morem fašismu. Představa Ruska jako jakéhosi "věčného imperialisty, jako jakéhosi žalářníka národů" (která se tak skvěle hodila na starorakouskou monarchii, dnes tak účelově vynášenou !), patří na smetiště dějin vedle kolovratu a bronzové sekyry, jak říkal jeden klasik, jinak velký nepřítel Ruska. Rozvrátit Rusko by se hodilo jen jeho nepřátelům - kteří jsou bohužel aktivní i v naší republice. Vzpomeňme jen našeho ministra zahraničí, který nevynechá jedinou příležitost,aby si nějakým bonmotem nepřisadil na adresu Ruska. Je to od pana ministra - na rozdíl od našeho pana prezidenta Klause, jenž zastává správnou linii vztahu s Ruskem - nejen neprozíravé, ale i sebezáhubné. Pan ministr z Černínského paláce tím jen poškozuje naši republiku. A našeho kosovského Mnichovana, našeho nového Chamberlaina tak zákonitě odsouvá do slepých zátočin dějin.
Úloha silného perspektivního Ruska, Ruska jako přirozené neagresivní velmoci, je důležité nejen pro ně samotné. Je důležitá především pro Evropu jako kontinent - protože jen silné Rusko může zaručit evropskou rovnováhu a zabránit nástupu nových Hitlerů. A především může ochránit malé a slabé slovanské státy, vydané napospas různým novodobým řáděním. Slovanské státy v nynější Evropě nemají žádné spojence - mají jen nevlídné sousedy a v nich agresivní - někdy i fašistické skupiny, dychtící po zničení těchto slovanských států. Ať již jde o Česko, Slovensko nebo Slovinsko, o Srbsko nebo o Makedonii. Eurohujerství propagované různými politickými silami v zemích unie této hrozbě nezabrání a ani zabránit nechce. Má totiž cíle naprosto protichůdné zdravému vývoji slovanských států - chce je totiž záměrně odslovanit a kolonizovat ve prospěch kosmopolitních a někdy i černosotěnských, fašistických sil.
Proto každý soudně myslící Čech, který ještě nezapomněl na slovanskou vzájemnost,na osvobození Ruskem od fašismu ( 95 procent našeho území osvobodili především Rusové, 5 procent Američané), a který vidí neblahý, doslova katastrofální vývoj slovanských zemí v dnešní Evropě, musí přivítat současný trend Ruska a jeho současné prezidenty jako pozitivní fenomén. Jako další naději nejen pro Rusko samotné, ale i pro slovanské státy. Jak to řekl Kollár ? "Co sto věků bludných hodlalo, zvrtne doba".
Autor je předsedou OV ČSBS Boskovice
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz