Poslanec Koskuba zase perlil: Naprostá ubohost, vulgarizace, řiťolezectví. Není to veselé. Voliči chtějí od politiků klid, řád a pořádek, a ne věčně plané kecy. A ti pohanští psi…

Autor: Lukáš Petřík | Publikováno: 9.1.2016 | Rubrika: Rozhovor
Ilustrace

Poslanec ČSSD Jiří Koskuba říká, že rok 2015 nebude v Evropě procházkou růžovou zahradou, problémů přibude. Dnes politika podle něj již ani tak není o nějaké levici či pravici, křesťanech, liberálech nebo konzervativcích, ale je to o lidech, o osobnostech schopných druhé opravdu vést. Mnoho našich lidí si snad opět uvědomilo, že vlastní stát a národ, tedy dědictví předků, nejsou stále žádným přežitkem a musíme se postarat sami o sebe a rozhodně nemáme trpět neodůvodněnou „malostí“.

 

Někteří označují rok 2015 dokonce za nejsložitější období od sametové revoluce. Masová nelegální migrace, občanská válka na Ukrajině, Sýrie, Turecko a ISIL, řecká krize, teroristické útoky a hrozba jejich pokračování… Byl podle vás rok 2015 něčím přelomový?

Doufám, že přelomový něčím byl. Mnoho našich lidí si snad opět uvědomilo, že vlastní stát a národ, tedy dědictví předků, nejsou stále žádným přežitkem. Přes všechny globalizační snahy. A že jej spolehlivě neochrání žádné nadnárodní instituce, spolky či pakty. O to se musíme postarat hlavně a jedině my sami. Netrpme přitom neodůvodněnou „malostí“. Vždyť země Koruny české jsou v rámci Evropy jedním z historicky nejstarších státních celků. A to zavazuje i dává naději.

Tématem číslo jedna se stala migrační krize. Do Evropy se dostávají stovky tisíc lidí, o kterých údajně nic nevíme. Když se s odstupem podíváme na průběh krize v roce 2015, co lze považovat za úspěch v jednání Evropské unie v tomto kontextu, a v čem naopak evropské elity selhaly?

Je mi líto, ale právě o EU je obzvláště tento rok velmi obtížné říci alespoň něco pozitivního. Opak je pravdou. Nu a selhání evropských elit? Ve vší úctě, ale právě po roce 2015 nevím, koho tím máte na mysli. Já totiž o žádných elitách stojících v čele EU nevím. Vy snad ano?

V souvislosti s migrační krizí se i česká politická scéna začala polarizovat. Atmosféra posledních dní alespoň z hlediska médií působí tak, že každý v této zemi nenávidí Zemana, a to včetně premiéra republiky, který ho obvinil ze šíření nenávisti. Zeman prý rozděluje národ, spolčuje se s extremisty. Je tomu opravdu tak? A bude takové názorové rozdělení ve společnosti gradovat?

K výraznému rozdělení společnosti a jisté vulgarizaci bohužel přispěla přímá volba hlavy státu. Předtím tolik médii, a díky jim i částí veřejnosti prosazovaná. Některým lidem očividně nedošlo, že i v demokracii jsou vítězové a poražení. Kdo dostane ve svobodných volbách nejvíce hlasů, vítězí. Snad právě o tom demokracie i svoboda volby jsou. Nu a nezvítězí-li zrovna ten „pravý“ kandidát, nezbývá, než se s tím minimálně do příštích voleb smířit. Bohužel v tomto směru se zřejmě musíme ještě hodně a hodně učit. Jak my, občané, tak mnohá zdejší média.

Je poněkud zvláštní, že největší problém s tímto faktem mají právě ti, kteří mají plná ústa jak demokracie, tak údajné nezávislosti a nestrannosti médií. Přitom mnohá z nich – včetně takzvaných veřejnoprávních – nám zhusta místo sdělování toho, co se opravdu stalo, servírují, co si máme myslet, že se stalo. Obě tyto výše zmíněné skupiny jsou pak asi stejně důvěryhodné jako po zuby ozbrojený pacifista. Kdyby to nebylo tak nebezpečné, bylo by to úsměvné. Ale není. Stačí se podívat do nedávné historie, kdy opakovaná lež se pro mnohé stala pravdou.

To samé se podle mnohých dělo v celoevropském kontextu. Jako by se část Evropanů odklonila od dosavadních elitních politiků typu Merkelové nebo představitelů EU a přiklonila se k euroskeptickým a antiuprchlickým silám. Je to zdravý vývoj? Jde o reakci na konkrétní situaci, nebo na dlouhodobě neutěšený stav soužití menšin v Evropě s většinou? Objevují se též názory, že ke „krajní pravici“ se kloní lidé, kterým se zdá, že je přestala hájit běžná levice. Co na to vše říci a co v této souvislosti čekat příští rok? Bude řada voleb, mluví se i konkrétně o přežití Angely Merkelové, vzestupu Marine Le Penové...

Jsem jen prostý řadový poslanec, civilním povoláním felčar. Žádný přední politolog či analytik. S pány Janem Petránkem, Petrem Žantovským či Petrem Robejškem soupeřit nemohu. Přesto se s nimi v pohledu i názorech dosti významně shoduji. Nemyslím si však, že je to nějak překvapivé. K tomu totiž stačí selský rozum a nezaslepenost. EU se zásluhou své neuvážené rozpínavosti, nezdravé povýšenosti i účelové slepotě dostala do série značných malérů. Přitom díky již standardní bruselské byrokratické zaprděnosti, navíc mnohdy zcela odtržené od reality, impotence EU cokoliv rychle a efektivně řešit vysloveně bije do očí. Není pak divu, že lidé reagují, jak reagují. Deziluzí. Proto hledají nejen jiný směr, ale i jiné kormidelníky. 

Bohužel pak opravdu hrozí, že voliči přestřelí a mohou sednout na lep nejen populistům. Dnes to již ani tak není o nějaké levici či pravici, křesťanech, liberálech nebo konzervativcích. Je to o lidech. Ne o osobách, ale osobnostech schopných druhé opravdu vést. Leč jde o krajně nedostatkové zboží. Není žádnou ostudou voličů chtít klid, řád a pořádek. Potřebují od politiků činy, ne věčné plané kecy. Selhávají-li vytrvale klasické politické strany, je to živná půda opět pro nějakého toho kaprála v rajtkách a s knírkem. Nic nového pod sluncem. Díky opakovanému selhávání politiků tu to riziko je a narůstá.

 

Psali jsme:

 

Stabilitou Evropské unie zatřásla také dluhová krize v Řecku, kdy se rozhodovalo o jeho dalším působení v eurozóně. Výsledkem je, že Řecko obdrželo překlenovací úvěr, zůstává v eurozóně, zavádí reformy. Jak hodnotit tento stav? Přinese to vyřešení problému Řecka? Zůstane Řecko v eurozóně, a pokud ano, je tomu tak dobře?

Nejhorší je, že celá ta „slavná“ řecká krize může být jenom špičkou ledovce trápící se EU jako takové. Z hospodářského prostoru se EU stala slepencem hlavně politickým. V tom je asi to jádro pudla. Možná právě proto se o to usilovněji i značné chyby „hasí“. Naštěstí Řek nejsem, nebyl jsem tam, a tak informace o všem mám jenom z médií. Nicméně z mého skromného pohledu si myslím, že Řecko mělo z eurozóny odejít. Ostatně Řekové to svým způsobem naznačili sami v referendu. Ale jak je obvyklé, koho by to zajímalo…

Jak se podle vás změnilo v uplynulém roce postavení Ruska ve světě a jak situaci ovlivnily nedávné události jako konflikt s Tureckem nebo bombardování cílů v Sýrii na radikály z Islámského státu?  

Vyjadřovat se v této době k Rusku jinak než kriticky, je v jistých kruzích dosti nepopulární. Je to však, ve vší úctě, přes mnohé ruské chyby značně nediplomatické. Přehlížet tento největší stát světa nelze. Bylo by více než vhodné se s tím smířit. Stejně jako s faktem, že se přes všechny vnitřní těžkosti Rusko vrací mezi velmoci. Podle toho se pochopitelně i chová. Rovnováhu lze pak dosáhnout toliko dvěma způsoby – jednáním či válkou. Druhý způsob mi připadá minimálně velmi nešťastný. A to z mnoha všeobecně známých důvodů. Jsem totiž přes všechny problémy na světě rád a též mám své blízké. Navíc každá válka pak stejně končí jednáním. Pochopitelně pouze těch, kteří se ho dožijí.

Turecké aktivity komentovat nemíním. Soudný člověk si jistě názor na tohoto našeho spojence z NATO a dlouhodobého adepta vstupu do EU udělá sám. Sestřelení ruského bitevníku byla naprostá ubohost. Zvláště poté, co se sami Turci, ač kupodivu nikým nezváni, usadili na iráckém území. Mimochodem, už dobrý voják Švejk se před více než sto lety ptal hostinského Palivce: „Máš rád Turky? Máš rád ty pohanský psy? Viď, že nemáš?“ Dnes by ho za to asi taky zavřeli…

Bývalý dlouholetý novinář Mladé fronty, odborník na rusko-ukrajinské vztahy i Francii, Milan Syruček uvedl v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz: „Jsem vnitřně přesvědčen, že vlna uprchlíků nebyla živelná, ale byla to první etapa tohoto boje, za níž následovala druhá etapa, teroristické útoky. Poté může přijít třetí etapa, která zasáhne třeba i USA; to zase z hlediska mocenské pozice. Je to tedy ideologický boj, který nepotřebuje sofistikované zbraně, ale fanatiky.“ Co si o takové klasifikaci myslíte?

Bylo by nezodpovědné přehlížet to. Ostatně poslední zprávy o jistých stažených videích z poprav v mobilech některých „uprchlíků“ může nezaznamenat toliko naprostý ignorant. Přitom strategie takzvaných živých štítů není nic nového. A většinou, což je smutné, zabírala. Islamisty nelze podceňovat. Oni totiž umějí pro svou věc i zemřít. Bohužel „prostí“ lidé pak pro ně nemají příliš velkou cenu. Od nich či od nás. V tom je ta tragédie.

Abychom ekonomická témata pojali šířeji… Probouzejí se ve stínu migrační krize nadějně ekonomiky EU a USA, nebo stále směřujeme ke strukturálnímu průšvihu – útěk pracovních míst na východ, další ztráty díky robotizaci a automatizaci, snižování životní úrovně, zadlužení…

Na tohle já odborník nejsem. Ale kdybych musel hledat odpověď, asi bych se šel zeptat Asiatů. Obávám se, že z mnoha důvodů právě jim patří budoucnost. Jejich disciplína a řád sice nesplňují všechny naše poněkud naivní představy o lidských právech a svobodách, ale kupodivu fungují.

Po ekonomické stránce prý předbíhá Spojené státy Čína. Například podle politologa Oskara Krejčího: „... je střídání hegemona nejcitlivějším obdobím v mezinárodních vztazích, kdy nejvíce hrozí velká válka.“ Jak se ekonomická síla či slabost Spojených států mohou projevit na mezinárodních vztazích?

Polemizovat s panem Krejčím by nebylo z mé pozice vhodné a slušné. Bezpochyby na tom něco bude. Ostatně, což právě USA za poslední desetiletí nevedly ozbrojených konfliktů bezpočet? Nerad bych Velkého bratra za mořem urazil, ale nemyslím, že důvodem byla toliko porušovaná lidská práva. Jak se nám, prostým „divákům“, neustále podsouvá.

 

Psali jsme:

 

Jak moc ovlivní globální vývoj výsledky, ale i průběh a předvolební kampaň prezidentských voleb ve Spojených státech amerických? Vyhraje „normální“ kandidát, nebo třeba Donald Trump či Bernie Sanders?

Bez ohledu na můj v této době jaksi nemoderní, tedy poněkud kritický pohled na USA si nemyslím, že by právě Američané volby prezidenta brali zase až tak na lehkou váhu. Naopak. Vždyť jsou stále přesvědčeni, že svým způsobem volí „šéfa zeměkoule“. A ať vyhraje ten či onen, po dobu jeho volebního období jej nevystavují takovým atakům jako kupříkladu nějakého prezidenta ve středu Evropy. Tipl bych si proto, že nakonec zase vyhraje „normální“ kandidát. Dá-li si takto někdo jako třeba pan George Bush jr. nazvat.

Jaká je vaše prognóza budoucího vývoje Evropy v roce 2016? Poradíme si s migrační krizí, nebo se nakonec staneme obětí džihádu a evropská civilizace nastoupí cestu k postupnému zániku a spácháme sebevraždu, jak varují někteří analytici?

Už jsme o tom mluvili jinde, katastrofické scénáře nemám rád. Ale obávám se, že ani příští rok nebude v Evropě procházkou růžovou zahradou. Problémů přibude, a tím snad vzroste i tlak na dosud neskonale impotentní bruselské byrokraty a „čunitele“. Je čas si však konečně připustit, že „staré psy novým kouskům nenaučíme“. Asi by se mělo přepřahat. Ale je za koho?

Kdo se stal z vašeho pohledu nejvýraznější figurou české politické scény a proč? Do jaké míry splnili očekávání, anebo naopak zklamali prezident Miloš Zeman, Andrej Babiš, Bohuslav Sobotka, Miroslav Kalousek?

Rozhodně vede duo pan prezident Zeman a pan Babiš. Pochopitelně tu v dobrém, tu v zlém. Jak kdy a jak pro koho. Ale je sváteční čas a první ze jmenovaných pánů je hlavou mé vlasti. Druhý zase z nutnosti koaličním partnerem a prvním vicepremiérem. Dovolím si proto vynechat kritická slova. Na to bude dostatek času po svátcích, v roce krajských voleb. A jistě to za mě hravě zvládnou jiní, mediálně významnější.

Kdo na politické scéně příští rok posílí, kdo propadne? Ať už díky krajským volbám nebo případným otřesům ve vládní koalici či vývoji ve světě? Babiš, ČSSD, komunisté a radikální levice, protievropská a prootiimigrační pravice (která?), proevropská pravice, někdo jiný…?

Nedostane-li generalita standardních politických stran rozum a nebudou-li zvláště pro veřejnost srozumitelně a rychle reagovat na aktuální dění, hrozí posílení minimálně populistů až poloextremistů. Obávám se, že většinu planých „velkých“ stranických volebních programů mají voliči již opravdu plné zuby. Politici totiž velmi rádi vedou tzv. debatu. Což je vlastně termín, který používají, když se jim do něčeho nechce. A doufají, že to vyhnije samo. Volič „kupodivu“ chce řešení, konkrétní činy. Rozumím tomu. Přes pět let ve sněmovně jak na řádných, tak nyní již spíše řádně mimořádných schůzích. V tomto směru jsem zůstal „prostým voličem“. Nestydím se za to.

 

Psali jsme:

 

Někteří politici a publicisté nás straší, že nám, Čechům, hrozí ztráta svobody. Prstem ukazují zejména na Andreje Babiše a Miloše Zemana. Přiblíží se příští rok cosi takového?

U jednoho ze jmenovaných pánů možná ano. Má prostě svůj jiný styl. Však ona také žádná firma se demokraticky řídit nedá. U druhého však nevím, přes i mé jisté výhrady, proč. Ale od EU nejspíše jistě. Stačí už jenom myšlenka Evropské komise týkající se omezení držení zbraní. A to jistě nebude poslední projev „eurogeniality“. EU nás s radostí ureguluje. Bohužel jak už je zvykem, hlavně „ty řádné a slušné“.

Čas od času padne termín „válka“. Ať už světová, nebo lokální. Slýchali jsme, že Rusko může napadnout Pobaltí. Amerika Rusko. Čína Ameriku. Amerika Čínu. Írán Izrael. Izrael Írán… Přiblíží se na základě dějů příštího roku něco z toho? Nebo lze očekávat uklidnění v Sýrii či na Ukrajině?

To, bohužel či bohudíky, nevím. Doufám, že ne. Proto nemíním k podobnému riziku ničím přispívat. A už vůbec ne nějakým poklonkováním či řiťolezectvím. Za to mi opravdu žádný mandát či křeslo nestojí. Smutné je, že na válce zainteresovaných šílenců je ve světě mnoho. Z  čistě sobeckých důvodů. Čímž však v žádném případě nemyslím vojáky, kteří jsou pak do nich politiky vysíláni. Ti jen poslouchají rozkazy. To kapsy si pakují jiní. Rovněž je snad všeobecně známo, které z vámi vyjmenovaných států za poslední desetiletí nejvíce válek opravdu vedly. Jen říkat to nahlas se moc nesluší. Nemyslím, že je to moudré. Servilita přece není loajalita. Nebo zase ano?

To vskutku nebyla veselá témata. Přesto či právě proto a o to upřímněji jak vám, tak i čtenářům přeji co nejvíce štěstí a klidu v novém roce. Kéž nejen v něm kromě pravdy vítězí i rozum. 

www.parlamentnilisty.cz

 

Klíčová slova: EU  | Rusko  | ČSSD  | imigrace
1060 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Čtěte také

euServer.cz

Miloš Zeman: Existuje nikým nevolená pseudoelita, která své názory považuje za nadřazené názorům ostatníchBrexit – čí je to výhra a čí porážka? Je to v prvé řadě porážka Washingtonu. Současný odchod Britanie z EU může být předzvěstí odchodu dalších zemí z EU a jejího konečného rozpaduBritánie zvolila svobodu a nezávislost, hnijící, zkažený moloch EU se začal rozpadat – naděje na lepší budoucnost ještě existuje!Budou ještě sudetoněmecké restituce? Copak Sobotka, Bělobrádek a Herman s Posseltem vyjednali? Bolí z toho hlava. Z tohoto by se mohlo vytvořit miliardové odškodnění sudetských NěmcůProč by neměla být britská královna Alžběta II. zvědavá a chtít znát důvody, proč by neměla Velká Británie z EU vystoupit? Má přece v záloze nejbohatší Čínu...

euPortal.cz

Za více než 1500násobný nárůst počtu znásilnění ve Švédsku jsou zodpovědní především muslimští migrantiA co bude teď po odhlasování vystoupení Británie z EU: Hovoří Alexander Tomský

ePortal.cz

Wilders a Le Penová něco chtějí. Něco, co se Bruselu líbit nebudeReferendum prý není pro britskou vládu závazné. Co se teď bude dít?

Eurabia.cz

Podle muslimů byl Mohamed sexuální superman. Nepohrdl ukojit se na dítěti ani na staré ženěSoros vyhrožuje Evropanům, ale přesto bývalý polský premiér Kaczynski varuje před jeho aktivitami

FreeGlobe.cz

Známe vlhké sny eurofašistů po Brexitu! Myslíte, že se poučili? Tak schválně… Možná vás zamrazí z jejich plánů, jejichž součástí jsme i myBude nové referendum ohledně Brexitu?

Nezdravi.cz

70letá žena vypadá jako by měla třicet, odhaluje tajemství mladíAntibiotika: předem prohraný boj s přirozeným prostředím. “Superbacily” se konečně vynořily. Což takhle dát si česnek? Bakterie jsou schopné se (po)učit. Zdá se, že narozdíl od (některých) z nás

ParlamentniListy.cz

Zeman v nejlepší formě spustil hodinovou kanonádu: Brexit, Čína, „škrtič“ Kalousek, snůška nesmyslů. A za těchto okolností se potkám s dalajlamou Náboženství pravdy a lásky s fanatickými inkvizitory a ďáblem jménem Zeman. Historik Vondruška obsáhle popsal ideologii Tomáše Halíka
Příspěvky podle autorů
Reklama
Doporučujeme
Mladá pravice

Václav Klaus

Miloš Zeman

Učitel financí

Pat Buchanan